Někdo cizí v domě

Shari Lapena už na našem knižním trhu ani zdaleka nepatří mezi nováčky. Jistě jste postřehli, že se nám minulý rok za výlohami knihkupectví mihla její prvotina Manželé odvedle. A slovo „mihla“ je v tomhle případě docela přesné, protože tahle detektivka šla doslova na dračku. Otázkou je, jestli letošní knihu čeká stejný osud.

Děj začíná vcelku chytlavým prologem. Setkáváme se v něm s hlavní hrdinkou Karen, která je k smrti vyděšená a snaží se před něčím utéct. Hned vzápětí poznáváme i jejího manžela Toma, který se vrací domů z práce a zjišťuje, že jeho žena není doma, což je neobvyklé. Přestože zjistí, že si manželka doma nechala telefon i kabelku, nepropadá panice a vyčkává. Karen se ale nevrací. Tom se nakonec dozvídá, že měla nehodu, kterou provázela řada zvláštních okolností, z nichž některé budou patrné hned a některé vyplavou na povrch o něco později. Celá tahle situace se Karen ale vůbec nepodobá. Proč jela tak rychle?  Co ji tak vyděsilo? A kdo byl u nich v domě?

Samozřejmě jsem četla Manžele odvedle. Společně s novinkou Někdo cizí v domě bych obě knihy zařadila do kategorie „oddechová četba“ a právě to byl ten důvod, proč jsem po zmíněné novince sáhla. Potřebovala jsem knihu, u které si odpočinu. U které nebudu muset přemýšlet víc, než je nutné. Takže by se vlastně dalo říct, že splnila svůj účel.

Zpočátku jsem měla trochu problém s jazykem knihy. Přišel mi takový lehce umělý a nepoddajný, ale nakonec se mi podařilo začíst se. Pokud nebudete od knihy čekat zázraky, budete spokojení, ba možná dokonce nadšení. Především pokud patříte mezi fanoušky knih typu Dívka ve vlaku, Zmizelá atd.

Pokud čekáte detektivku, u které si budete nad totožností pachatele zoufale lámat hlavu, musím vás zklamat. Pachatel je jasný takřka hned. Ještě aby ne, když v celém centru dění stojí pouze tři postavy. Ale přesto vás na konci knihy čeká nějaké to překvapení. Což mě přivádí na myšlenku, že tu možná jde o něco úplně jiného než o odhalení pachatele. Možná je kniha daleko hlubší, než se na první pohled zdá a slovo „detektivka“ je pouhá nálepka. Nicméně tak jako tak byla moje reakce na otevřený konec knihy spíše negativní a upřímně doufám, že pokračování autorka ještě pečlivě zváží.

A kdo je vlastně ten někdo cizí v domě? Věřte, že nad touhle otázkou si budete lámat hlavu většinu knihy. Nakonec ale dojdete k závěru, že cizí jsou vlastně tak nějak všichni.