Ke dnu

Knihu Ke dnu jsem našla pod vánočním stromečkem. Dlouho jsem po ní pokukovala, protože mě zaujal už samotný pseudonym autorky, Anna Bolavá. Musíte uznat, že to má šmrnc.

Bohumila Adamová je absolventkou UK . Pracovala v Ústavu pro jazyk český, těžko bychom tedy hledali povolanější paní spisovatelku. Během svého vysokoškolského studia vystřídala coby brigádnice celou řadu profesí a zážitky z pracovního procesu se pro ni nepochybně staly jedním ze zdrojů inspirací. Stejně je tomu i v případě knihy Ke dnu, o které by se dalo říct, že ještě voní novotou. První vydání se na pultech knihkupectví objevilo celkem nedávno a to v roce 2017.

Příběh začíná nalezením těla učitelky Heleny Divišové. Po městečku se šíří zvěst, že vrahem ženy je její manžel, který již dlouhou dobu udržuje vztah se svou milenkou Miluškou a čeká s ní dítě. Nicméně kniha nám nabízí mnohem víc, než jsou osudy milostného trojúhelníku. Setkáváme se také s Miladou, do úmoru pracující v místní drůbežárně. Snaží se zabezpečit svou dceru Aničku, která je tak trochu samorost, jelikož vyrůstá bez otce a matka na ni nemá kvůli náročné práci čas. Do děje vstupuje i Miladin švagr Jarda, na kterého si ovdovělá matka tajně myslí. Bohužel ale nemá dostatek odvahy aby mu svou náklonnost dala najevo. V tom přichází mladá Strnadová, která jí ho bezelstně odloudí. Osudy všech postav se proplétají a společně kulminují.

Detektivku jsem si přála, protože patřím k velkým milovnicím tohoto žánru. Záhy jsem ale zjistila, že to s knihou a jejím zařazením nebude až tak jednoduché. Ale zklamaná rozhodně nejsem. Líbila se mi ponurá atmosféra, která prostupovala celým dílem. Ať už v podobě těžké a nepropustné mlhy, nebo v podobě tíživých životních údělů jednotlivých hrdinů. Plurál jsem použila záměrně, protože příběh zdaleka nemá jen jednoho hrdinu. Nejvíce mě oslovila postava Milady.  Její vykreslení je dokonalé a troufám si říct, že je částečně i aktuálním odrazem naší doby. Je to houževnatá žena, poměrně statečně nese svůj úděl, ale chybí jí odvaha cokoliv změnit. Po dočtení knihy jsem se nemohla ubránit pocitu, že má domnělá vražda možná daleko hlubší význam. Třeba jsou všechny hlavní postavy svým způsobem vrazi.

Každopádně si knihu přečtěte a udělejte si o ní obrázek sami. Myslím, že nebudete litovat. Styl autorky je příjemný, čtivý a děj nese nádech české každodennosti naší doby.