Hádej, můžeš jednou

Debut české autorky Kateřiny Castañeda přináší osm povídek, které sice zobrazují všední problémy obyčejných postav, ovšem v ne tak všedních situacích. Poměrně krátké povídky na sebe nijak nenavazují, avšak spojuje je povětšinou pointa, nespokojenost postav s vlastním životem a zásah osudu, který jim ukáže, čeho si doteď nevážily.

Tak například povídka Plyšový medvěd vypráví o rozvedené čtyřicátnici, která se po rozvodu nemůže v životě posunout dál a stále jako talisman ochraňuje plyšového medvěda, kterého dostala kdysi od manžela. S dcerou se přestěhuje do nového bytu – a nový pohledný soused možná bude tím, co ji konečně přiměje zapomenout na minulost.

V Zemlbábě se život zadluženého mladíka nečekaně obrátí vzhůru nohama, když zjistí, že díky losu, který si náhodně koupil, vyhrál obrovskou částku. Najednou se o něj zajímá nejen bývalá přítelkyně, ale taky pohledná sousedka, která by si o něj do té doby neopřela ani kolo. Jenže hádejte, co mladík zjistí druhý den, když si výhru chce vyzvednout?

Na některých stránkách na čtenáře dýchne fantaskno a dějí se věci, které překračují hranici skutečnosti. Nejvíc citelné je to především v povídce Jako slepá k houslím, v níž figuruje čerstvá třicátnice Marcela nespokojená s tím, jak obyčejný a nudný život žije. Závidí své kolegyni Veronice, oplývající krásou a chlubící se bohatstvím, přitažlivým přítelem a luxusní dovolenou. Po náročné párty a proslavené noci se Marcela vzbudí a čeká ji šok – není totiž doslova ve své kůži. Ocitne se ve nejen Veroničině posteli s jejím přítelem, ale také ve Veroničině těle. Rychle přijde na to, že není vše tak, jak Veronika svému okolí navykládala, a že její život rozhodně není takovou pohádkou, jak si Marcela myslela. Poměrně rychle si tedy uvědomí, jak skvělý život sama má a jak si ho nevážila.

I v dalších pěti povídkách se setkáváme s lidmi, kteří potřebují od osudu nějaký náznak či pošťouchnutí, aby si uvědomili, že žijí vlastně vcelku spokojený život a že toho o moc víc nepotřebují.

Texty jsou velmi čtivé, napsané poměrně jednoduchým a svižným jazykem, povídky nejsou nijak složité a těžké na uchopení. Díky tomu je kniha Hádej, můžeš jednou ideálním čtením na léto, na večer po těžkém dni v práci nebo na víkendový relax. Příběhy neurazí, mile potěší svými happyendy a jako bonus nabídnou i myšlenku, že bychom měli být spokojení s tím, co máme. Možná mě ale happyendy v každé povídce a vyhraněné pointy ke konci knihy už trošku zklamaly. Příběhy nejsou nijak složité, a tak není těžké už po prvních stránkách odhadnout, jakým směrem se budou ubírat, a nic moc vás už nepřekvapí. Jako oddechové čtení je ale tento soubor povídek příjemný.

Literární závislačka, která bez knih jako by neexistovala.